Je’el bix ti’ tuláakal u kaajilo’ob Yucatane’, Oxkutzcaabe’ léeyli’ tak bejla’ suuk u beeta’al tsikbalo’ob ichil u kajnáalilo’obe’: tsikbal cuento’ob, leyenda’ob, wáaj ba’ax ku yúuchulo’ob, je’el bix u ya’aliko’ob ti’ jump’éel tsikbal yuum Ignacio Maldonado yéetel Genaro Gongora.

Jump’éel k’iin tu yáalkab u ja’abil 1962, ma’ ojéelta’an bix úuchike’, te’ palacio u’uyab jump’éel k’aay. «Tunkuluchuj, juu, juu, juu; tunkuluchuj, juu, juu, juu». Leti’ bakáan le tunkuluchuj k’uch u ts’áaj jump’éel t’aan ti’ le kaaja’, ma’ káane’ tu náats’al u k’iinil jump’éel nojoch loob. Le ba’ala’ jela’an ila’abik, tumen le ch’íich’a’ ma’ suuk u yokol k’aay ich kaaji’.

Tunkuluchuje’ k’aaynaj ichil ya’abkach áak’abo’ob, ba’ale’ ma’ na’ata’ab tumen le kaaj ba’axteno’. Ya’ab máako’obe’ kéen u yu’ubo’ob u k’aaye’ ku jóok’olo’ob u kaxanto’ob ti’al u kíinsiko’ob, ba’ale’ le ch’íich’a’ ma’ tu cha’aji’. Ma’ túun tuláakal áak’ab k’aaynaj tu taal u sáastal te’ yóok’ol le palacio municipalo’.

Ma’ seen úuche’ ka úuch ba’alo’ob k’aastako’ob, ba’axo’ob xáanchajo’ob.

Tu báaxal ti’al u beetik u presidente municipalil ti’ le kaaja’ juntúul máak ku k’aaba’tik Palomo, junmúuch’ túun aj meeyjilk’áaxo’ob. Ma’ tu yéetel yano’obe’, tu aawat k’áatiko’ob ka cha’ak’abta’ako’ob u yéet meeyjilo’ob k’ala’ano’obo’. Táaj p’ú’uj le máako’obo’, ma’ túun ma’ ojéelta’ab bixe’ ka anchaj jump’éel ts’oonlantáambal tu ja’atskab k’iinil le 11 ti’ febrero ti’ le ja’ab ts’o’ok u yáax a’alpajalo’, tu’ux kíimo’ob Pablo Bolivar, Basilio Campos, Bartolo Correa yéetel Daniel Kej, máax kíim ikil u bisa’al Jo’; je’el túun Marcos Colli’e’ tu perdertaj jump’éel u ts’íit u yook. Lazaro Ake jáak ts’onta’ab tu pool; Severiano Ramireze’ jáak ts’onta’ab u keléembal.

Ka ts’o’ok u yúuchul le ba’axa’, tunkuluche’ ma’ suunaj k’aay te’ kaajo’.

Máan ya’ab ja’abo’ob ka k’uch le ch’íich’ u ya’al tu náats’al u k’iinil u yúuchul u láak’ loob te’ kaaja’, tumen u k’aaye’ tu ya’alaj yaan u lúubul bat kantéen ti’ jump’éel k’iiin, ba’ax beet u  perderta’al le koolo’obo’, je’el bix úuchik ti’ ya’abkach kaajo’obo’.

Tunkuluche’ [ku k’ayik] ba’axo’ ku náats’al u k’iinil u yúuchulo’ob, ba’ale’ wáaj ma’ tu na’ata’al –yéetel ma’ tu yila’al u beeta’al wáaj ba’axo’ob tu yóok’lal ma’ u yúuchuloobe’–, ya’ab ba’alo’ob je’el u yúuchulo’obe’, je’el bix bejla’e’.